Květen

1. května 2016 v 20:01

...........................................Vítejte v květnu.................................................

.............................................
...........................................Termíny bohoslužeb :...........................................


..............................................7.května 2016...............................................

.............................................14.května 2016..............................................

.............................................21.května 2016..............................................

.............................................28.května 2016..............................................

.......................................Mše začíná vždy ve 14 hodin......................................



V tomto měsíci je největší událostí XIX. Mariánská pouť. Letos je její průběh výrazně ovlivněn stavebními pracemi v budově kláštera. Celý klášter se proměnil v jedno staveniště a z tohoto důvodu bude v průběhu celé pouti nepřístupný. Pokud se podaří příjemné jarní počasí, bude všechno v pořádku a poutníci se budou moci usadit před kostelem, aby po cestě z Tění obnovili své síly. Pokud bude deštivo, jediným úkrytem bude jen prostor kostela. Prosíme vážené čtenáře poutníky, aby bedlivě sledovali předpovědi počasí a svou výstroj na cestu přizpůsobili momentální situaci.
.......................


Každý kostel doplňuje a zdobí hudba královského nástroje - varhan.


Ty v zaječovském kostele mají svoji zajímavou historii. Traduje se, že na ně hrával Jakub Jan Ryba, když se při svých toulkách po Brdech zastavoval ve zdejším kostele. Totéž se říká i o Antonínu Dvořákovi v době, kdy za svého pobytu ve Vysoké u Příbrami pracoval na opeře Rusalka. Varhany jsou zatím funkční, ale jejich stav není dobrý. Na něm má svůj podíl jejich stáří, ale ještě větším škůdcem je červotoč. V roce 2014 byla snaha zničit ho plynováním, ale asi se řídí heslem "co tě nezabije, to tě posílí" a tak na všech dřevěných konstrukcí pracuje s chutí usilovnou.
Ukázka "práce" červotoče
zlacení je asi vybraná lahůdka


Ale zpět k varhanám. Zájem o ně zvýšil pan Kastner, který se zabývá historií Zaječova, svým článkem v Podbrdských novinách. Bylo třeba jejich historii ujasnit a tak byl o pomoc požádán prostřednictvím P. Juana pan Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské. Jeho článek o historii varhan uvádíme celý:
Historie současných varhan v klášterním chrámu ve Sv. Dobrotivé je na podkladě archivního bádání poměrně dobře známa, nebyla však publikována a v odborném i regionálním tisku se opakují zavádějící informace v letopočtech i jménech.

Ve stručnosti:
Nynější varhany postavil Johann Rusch z Litoměřic. Smlouva na jejich stavbu byla uzavřena v r. 1777, varhany byly dokončenya svěceny v r. 1779. Celkově měly 16 rejstříků na dvou manuálech a pedálu. Tyto varhany nahradily starší varhany z r. 1727, ze kterých byla použita figurální výzdoba - andělská kapela - osazená na korunních římsách obou křídel varhan a na positivu.
Klaviatury měly - tehdy to tak bylo obvyklé - "opačnou" barevnost, než jak známe dnes u klavíru. Půltóny klaviatur byly obloženy kostí, potahy celých tónů byly z ebenu. Vzduch dodávaly čtyři klínové měchy uložené na konstrukci za varhanami na evangelní straně.
Zajímavostí je dodnes dochovaná komfortní lavice pro varhaníka, která je opatřena opěradlem. V r. 2011 byla zhotovena její replika pro restaurované varhany
v Praze na Starém Městě u Nejsv. Salvátora.

Koncem 19. století se varhany nacházely ve špatném stavu, proto se za P. Bernarda Branda, převora a faráře ve Sv. Dobrotivé přistoupilo k jejich obnově. V srpnu 1893 povolilo České místodržitelství na "restaurování chórových varhan" příspěvek 100 zl.
V říjnu t.r. prohlédly nástroj pražští varhanáři Rejna a Černý, kteří podali o stavu varhan "dobrozdání". Z něho je patrno, že Ruschovy varhany byly ještě ve zcela původním stavu. Firma Rejna-Černý podala v říjnu dva rozpočty na "důkladnou opravu" varhan lišící se jen v detailech celkem za 701 zl. resp. 893 zl.
Firma navrhovala kromě rozebrání, vyčištění a opravy vnitřních zařízení nově zhotovit všechny prospektové cínové píšťaly (pro 3 rejstříky),neboť " ... píšťaly jsou velmi slabé jak papír, pomačkané a popraskané ... nenechá se jich více opraviti nebo pro slabost těchto píšťal nemohou vydati ze sebe tónu, takže při hře jen šumí a zladiti se nedají ...".
Dále navrhl y a postavit nový měch na místo 4 starých klínových, nové klaviatury ("...při hře je více slyšeti klapání než varhany...") a pedálnici pro hru n nohama, nová manubria a popisky rejstříků, odstranění rejstříků Octava a Quinta v positivu a jejich nahrazení novým rejstříkem Gambou.
České místodržitelství navrhovanou opravu schválilo a adjustovalo v lednu 1894 obnos na 893 zl, práce byly provedeny ještě téhož roku.
Oprava Rejnou-Černým znamenala podstatný zásah do barokního nástroje zejména po zvukové stránce. Byl snížen počet rejstříků na 15, nahrazeno bylo dalších 5 rejstříků, positiv ztratil odstraněním oktávy a kvinty zvukovou korunu, podobně i mixtura na hlavním stroji byla ochuzena snížením počtu řad.

Dnešní stav varhan je nedobrý. Nástroj je zejména ohrožen aktivním červotočem, který již poškodil dřevěné píšťaly positivu do té míry, že již prakticky nehrají. Je zřejmé, že při chronickém nedostatku prostředků není oprava těchto varhan na pořadu dne.
Přesto by nástroj zasluhoval alespoň vyčistit a nakonzervovat, aby bylo někdy v budoucnosti vůbec co zachraňovat a varhany definitivně neumlkly.

Zbývá ještě dovysvětlit několik drobností:
1. letopočty 1773, před r. 1791, které se objevují v souvislosti s těmito varhanami.
Na varhanní skříni je nápis "Tyto varhany zhotovil r. 1773 Rušla z Litoměřic". Je možné, že pisatel zaměnil číslici "8" za "3" nebo možná v tomto roce
začaly augustiniáni s Ruschem jednat o postavení nástroje. Letopočet "před 1791" vznikl v době, kdy nebyla známa datace stavby nástroje přičemž
bylo jisté, že je postavil Rusch, který zemřel r. 1791. Tento rok byl ze stránek www.varhany.net někým přejat a chybně interpretován. Zápis varhan v Dobrotivé
do databáze oněch webových stránek, jichž jsem tvůrcem, jsem provedl v r. 1998 a už jsem ho neaktualizoval, za což se omlouvám a zjednávám nápravu :-).

2. No a proč postavil zdejší varhany zrovna varhanář až z Litoměřic a nikoliv některý z regionálních mistrů? Odpověď je nasnadě. Rusch pocházel z Tyrol,
z městečka Dornbirn u Bodamského jezera. Varhanářství se vyučil ve své vlasti, s velkou pravděpodobností u vídeňského mistra Henckeho.
V Čechách se s ním poprvé setkáváme v r. 1760, kdy 14. října uzavřel jakožto varhanář z Tyrol smlouvu s převorem augustiniánského kláštera v Pšovce

na stavbu nových dvoumanuálových varhan, které dokončil následujícího roku. Svou kvalitní, řádně a včas provedenou a nikoliv drahou prací si získal
důvěru augustiniánů, kteří ho v následujících létech pověřovali nejen opravami, ale svěřili mu i významné stavby velkých nástrojů ve svých konventních kostelech
v Bělé pod Bezdězem (1763-65) - nádherný dodnes zachovalý nástroj, Vrchlabí (1770-72) a i zde ve Svaté Dobrotivé.

Tak to je ve stručnosti vše, srdečně zdravím a přeji pěkný den.

Štěpán Svoboda
organolog Arcidiecéze pražské


Datování zhotovení varhan - chybný údaj


..............
Pohled od hlavního oltáře k varhanám
Pohled z pravé strany empory
Pohled z levé strany empory
.......................

Pedály a rejstříky -
klaviatura je zakryta opěradlem sedadla pro varhaníka
Ukázka "pamětních" nápisů na skříni, která kryla původní měchy varhan


Vážení čtenáři,
děkujeme za vaši pozornost. Za měsíc se opět setkáme.
Na shledanou.

V. M. S.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama